Otázky a odpovědi kladené na Julisce

8. 11. 2013 23:25:30
O Zuzaně Maléřové se mluví jako o první dámě knižního portrétu a za dvacet let již představila celou galerii osobností. Její způsob práce je bilanční, po každém novém zajímavém období života zachytí osudy těch, s nimiž se během času potkala. Její poslední knihy se věnují dětem a sportu, jmenovitě fotbalu a lidem, kteří se kolem něho točí. Tentokrát nás autorka ve své nové knížce Příběhy z tribuny vzala za třináctiletými fotbalovými talenty na pražskou Julisku, konkrétně pod samotnou střechu tribuny. V sezoně 2012/2013 sem Zuzana za kluky přiváděla návštěvy. Na úplném vrchu stadionu FK Dukla, v proskleném prostoru s úžasným výhledem na Prahu se s autorkou a s mladými fotbalisty setkávali zajímavé osobnosti z umění i sportu.
Zuzana Maléřová:  Příběhy z tribuny (fotografie Vlado Bohdan)
Nakladatelství ČAS, 2013 
Zuzana Maléřová: Příběhy z tribuny (fotografie Vlado Bohdan) Nakladatelství ČAS, 2013 Vlado Bohdan

Poslední knihy spisovatelky Zuzany Maléřové se věnují dětem a sportu, jmenovitě fotbalu a lidem, kteří se kolem něho točí. Vše začalo, když autorčin syn Jeroným, řečený Jery, začal na Julisce hrát v žákovském družstvu fotbal. Hrou přirozené žije celá rodina, mezi novými Kolemjdoucími (název jedné z autorčiných knih z roku 2000)se objevují rodiče spoluhráčů, hráči Áčka a všech dalších hráčských skupin FK Dukla, trenéři, manažeři, ale hlavně kluci z manšaftu, Jeryho spoluhráči a kamarádi, jež bývají ve strašnickém bytě častými hosty. Pod vlivem toho všeho vznikla kniha „Proč kluci milují fotbal“ (nakl. ČAS, 2011), jež volně navazuje na velmi úspěšný titul „Jak potkat děti“. V této (ne)fotbalové publikaci se autoři (spolutvůrcem je autorčin manžel a dvorní fotograf Vlado Bohdan) posunuli v čase a místo "jak" přichází "proč". První vydání „Kluků“ bylo brzo beznadějně rozebráno a kniha vyšla s velkým ohlasem ve velice krátkém čase podruhé a tak bylo na bíle dni, kdy vznikne další dílo a v něm budou nastoleny další otázky.

Tentokrát nás autorka ve své nové knížce Příběhy z tribuny vzala za třináctiletými fotbalovými talenty na pražskou Julisku, konkrétně pod samotnou střechu tribuny. V sezoně 2012/2013 sem Zuzana za kluky přiváděla návštěvy. Na úplném vrchu stadionu FK Dukla, v proskleném prostoru s úžasným výhledem na Prahu se s autorkou a s mladými fotbalisty setkávali zajímavé osobnosti. Zuzana pozvala herečky Janu Synkovou, Barboru Srncovou, Naďu Konvalinkovou, Táňu Fischerovou, herce Stanislava Zindulku, zpěvačku Martu Kubišovou, no a v neposlední řadě minulé i současné hráče pražské Dukly: Patrika Gedeona, Luboše Kozla, Ivana Lietavu a další.

Všem stejným metrem

Psát o reálných lidech a jejich životech pravdu bez ohledu na profesi to si před mnoha lety vymínila Zuzana Maléřová jako svůj tvůrčí princip. Mluví se o ní jako o první dámě knižního portrétu a za dvacet let již představila celou galerii osobností. Její způsob práce je bilanční, po každém novém zajímavém období života zachytí osudy těch, s nimiž se během času potkala. Jejími Kolemjdoucími...(nakl. Daranus, 2000) jsou od určitého času nejenom herečtí bardi z pražského Národního divadla, kde Zuzana pracovala jako tisková mluvčí Činohry, jsou to i lidi, které si zvala do Českého rozhlasu, když promlouvalo v relaci Dobré jitro nebo Šťastná hodina. O pár let na to předložila čtenářům jakousi pomyslnou knihu hostů poetické vinárny Viola, kde v roli hostitelky přijímala přední osobnosti pražského divadelního života. Zpovídá tedy muzikanty a divadelníky, lékaře, výtvarníky, kněze a někdy lidi z neziskovek...no a v posledních letech fotbalisty. Tu poslední profesi si zapamatujte, vrátíme se k ní.

Jistě se ptáte, proč, když v úvodu článku píšu „bez ohledu na řemeslo“, proč je vlastně takto sortuji já? Snad proto, že Zuzana (a tady si dovolím přiznat, že se známe drahnou řádku let, proto to oslovení) ve svých knihách poodhaluje roušku nad osudy všech svých protagonistů stejným způsobem. Někde citlivě, empaticky, aby ale ve druhé větě použila metaforu, která zamrazí. Jakoby se dopátrávala, proč jsou zrovna takoví, jaké je poznala. Mnohokrát se vypořádávají s bolestným dětstvím, rodinným prokletím, nedopovězenými vztahy, nicméně jsou to lidi, kteří i když stojí ve světle reflektorů, nepřestávají být syny a dcerami, rodiči, přáteli. Tito muži a ženy, mockrát zkoušeni osudem, svůj život nevzdávají, na své pouti nestagnují, vědí, stejně jako autorka, že smutky patří do života a je k nim potřeba neustále hledat protipól a tak hledají radost. Každý den a někdy i tam, kde by to málokdo předpokládal.

Udělat něco pro kalokagathii

Spojením nadhledu a zralosti dospělých ze světa umění a vrcholového sportu s hravostí a zaujetím dětí byla vlastně v Dukle mladým fotbalistům nabídnuta možnost znovuobjevit dávný antický ideál harmonického souladu a vyváženosti tělesné i duševní krásy a dobroty. Blíž ke kalokagathii, ke kýženému cíli, k jakému vedou své svěřence učitelé, rodiče a tomto kontextu hlavně trenéři – k rytířskému ideálu kompletní lidské osobnosti – přiblížila mladé dukláky tentokrát i spisovatelka Zuzana Maléřová. Pro přímé účastníky to jistě byl nezapomenutelný zážitek, pro nás čtenáře zajímavé čtení.

Kniha Příběhy z tribuny kromě již jmenovaných literárních portrétu obsahuje rozsáhlou obrazovou část, autorem které je autorčin manžel a dvorní fotograf Vlado Bohdan. Kromě několika barevných reportážních snímků je zde řada černobílých podobizen, nostalgických a současně čišících energií, ale vždy přímých obrazů, které celku velice sluší. Čistota jeho fotografického rukopisu (po kolikáté už) úžasným způsobem vyvažuje emocionálně zbarvené někdy až expresivní výpovědi textů a tak nakladatelství ČAS předkládá čtenářům obsahově i výtvarně zdařilou publikaci.

Zuzana Maléřová: Příběhy z tribuny (fotografie Vlado Bohdan)

Nakladatelství ČAS, 2013

Mária Uhrinová

Autor: Mária Uhrinová | pátek 8.11.2013 23:25 | karma článku: 7.09 | přečteno: 302x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Co říkáte na to, že Hrad se dlouhodobě snaží ovlivnit justici pane Čermáku?

Za to asi nemůže pražská kavárna, lepšoidi či křiklouni na ulicích. Bylo u nás již hodně prezidentů, ale v posledních letech si žádný nedovolil to, co současná hradní partička. Reaguji zde, neboť jako jeden z mála odmítáte diskusi

17.1.2019 v 19:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 83 | Diskuse

Irena Fuchsová

Zrušíme pošty, abychom mohli zvednout platy pošťákům

V úterý 15.1.2019 byl v MF DNES rozhovor s předsedou ČSSD a s ministrem vnitra, Janem Hamáčkem. Zaujalo mě, co říkal v tomto rozhovoru o poštách.

17.1.2019 v 18:42 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 224 | Diskuse

Radek Šostý

Už dost bylo Ruska, KSČ a politiky. Já hledám ženu!

Nechal bych už Jana Palacha v klidu odpočívat. Na chvilku si odpočinout od boje s komunisty. Já potřebuji novou ženu!

17.1.2019 v 16:54 | Karma článku: 25.71 | Přečteno: 495 | Diskuse

Jan Tichý

Stanou se země V4 ostrovem pozitivní deviace v Evropě?

Ve svém vánočním poselství Miloš Zeman pochválil činnost Visegrádské skupiny. Naopak předseda Pirátů Ivan Bartoš se k činnosti skupiny V4 staví negativně. Tak, pánové, jak tedy?

17.1.2019 v 16:35 | Karma článku: 24.28 | Přečteno: 493 |

Vladimír Kroupa

Když na ženský leze jaro…

Jaro je asi pro lidi to nejdramatičtější období, co se zkoušek trpělivosti na straně jedné a někdy marného boje o udržení obou nohou na zemi strany druhé, týká. Nemám jasno, která strana to má horší...

17.1.2019 v 15:08 | Karma článku: 14.50 | Přečteno: 504 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 862
Zajímá mě lidská kreativita ve všech jejích podobách. Sama kromě autorského psaní a psaní publicistiky, taky maluji, dělám grafiky a pracuji s hlínou.

Najdete na iDNES.cz